SVĚDKOVÉ KEDLUBNOVI - POČÁTEK NOVÉHO VĚKU
[::] DALŠÍ KONTAKTY
     Při prvním osobním kontaktu s našimi mimozemskými přáteli z vesmíru, kteří přiletěli z kosmu mi bylo sděleno, že nebyl poslední. Očekával jsem proto, kdy si mne mí mimozemští přátelé z Kosmu opět zavolají. Byl osmý srpen léta páně dva tisíce jedna, krátce před polednem, když tu jsem náhle zaslechl stejný zvuk jako, když se při mém prvním kontaktu ke mně blížil hvězdolet mých mimozemských přátel z kosmu, kteří přiletěli z vesmíru. Rychle jsem popadl svůj fotoaparát a běžel se podívat ven z okna mého domu. Na modré obloze jsem uviděl kosmickou loď, jak letí vzduchem. Vznášela se naprosto úplně ve vzduchu, se zemí jí nespojovala vůbec žádná podpěra - což znamená že skutečně letěla - tak, jak to dokáží jen naši nejmilostivější moudří mimozemští přátelé z kosmu, kteří přiletěli z vesmíru, aby zachránili naši planetu. Tu jsem náhle zčista jasna a z ničeho nic dostal do své hlovy telepatický pokyn, abych vyšel před dům. Uposlechl jsem tento telepatický pokyn, který mi vyslali do mé hlavy moji mimozemští přátelé z kosmu, kteří přiletěli z vesmíru, aby zachránili naši planetu, která se jmenuje Země a vyšel jsem před svůj dům.
Kosmická loď našich moudrých mimozemských přátel z vesmíru, kteří přiletěli z kosmu se snesla vzduchem z oblohy o něco níže dolů a blíže ke mně. Když byla ode mne vzdálena asi 156,5 látra, vyšlehl z ní (rozuměj: z kosmické lodi našich nejmilostivějších moudrých přátel z vesmíru, kteří přiletěli z kosmu, aby zachránili naši planetu, jež Země se zove, neb ve velikanananánském nebezpečí jest) oslnivě jasný svítivý paprsek světla a zamířen byl přímo na mne.
Kosmická loď našich moudrých mimozemských přátel z vesmíru, kteří přiletěli z kosmu se snesla vzduchem z oblohy o něco níže dolů a blíže ke mně. Když byla ode mne vzdálena asi 156,5 látra, vyšlehl z ní (rozuměj: z kosmické lodi našich nejmilostivějších moudrých přátel z vesmíru, kteří přiletěli z kosmu, aby zachránili naši planetu, jež Země se zove, neb ve velikanananánském nebezpečí jest) oslnivě jasný svítivý paprsek světla a zamířen byl přímo na mne. Poté jsem ve své hlavě ucítil další telepatické sdělení, které mne informovalo o tom, že mne moji přátelé z vesmíru, kteří jsou moudří a přišli z kosmu transportují na palubu své lodi, která se vznášela nade mnou a ze které na mne svítil oslnivý světlý paprsek světla. Vtom jsem ucítil, jak se zvedám a odlepuji od země a paprsek mne vtahuje jako ve výtahu stále blíže a blíže k lodi našich nejmilostivějších bratrů z vesmíru, ve které přiletěli z kosmu, aby zachránili naši planetu. Nakonec mne vtáhl až do lodi, úplně dovnitř. Tam mne opět přivítal můj starý dobrý známý vládce Země Chall Wizao. Telepaticky mi sdělil, že mne zavolal, abych pořídil důkazy o jejich existenci, které by pomohly přesvědčit celé lidstvo o jejich existenci. Po krátkém letu mne vysadili na nedalekém kopci. Měl jsem s sebou svůj kvalitní fotoaparát a Chall Wizao mi telepaticky řekl, že mi jejich loď předvede demonstrační let a že mám tento let zvěčnit pomocí svého aparátu, abych mohl dokázat existenci a schopnosti našich moudrých nejmilostivějších mimozemských přátel z vesmíru, kteří přiletěli z kosmu. Kosmická loď se ze země vznesla do výše a zahájila demonstrační let, který jsem fotografoval svým aparátem. Kosmická loď nejprve několikrát zakroužila dokola kolem mě, pak se zastavila a vysela krátce ve vzduchu. Najednou se dala do neuvěřitelně rychlého pohybu a v několika málo vteřinách mi úplně zmizela z dohledu, tak, že jsem ji už vůbec neviděl. Potom se zase stejným způsobem zčista jasna objevila, jenže na druhé straně! Chall Wizao, který tuto loď řídil mi telepaticky vysvětlil, že obletěl celou Zeměkouli úplně dokola! Bylo to naprosto neuvěřitelné, udělal jsem několik snímků. Pak mne Kosmická loď opět zvedla do výše pomocí jasného světelného paprsku a odvezla mne o kousek dále, k obilnému poli. Tam mne opět s pomocí svého transportního světelného paprsku vrátila na zem. Opět několikrát zakroužila kol mne a Chall Wizao mi demonstračně předvedl tvorbu kruhů v obilí, tzv. piktogramu. Nedlouho poté mne opět paprskem přenesl na palubu své lodi a odvezl před můj dům. Když Chall Wizaův hvězdolet mizel kdesi daleko v bílých mračnech letních oblaků, uslyšel jsem ještě ve svojí hlavě jeho telepatický příkaz: "Dostalo se ti jedinečné možnosti zaznamenat naši kosmickou loď při letu, ukazuj tyto snímky všem lidem na světě, aby uvěřili, že my, vaši moudří mimozemští bratři z vesmíru, kteří přiletěli z kosmu, jsem skutečně mezi vámi.
Sledujeme vás a snažíme se vám pomoci v tom, abyste konečně mohli začít žít podle spravedlivých zákonů všeobjímajícího Kedlubnu Universa.
Sledujeme vás a snažíme se vám pomoci v tom, abyste konečně mohli začít žít podle spravedlivých zákonů všeobjímajícího Kedlubnu Universa".
     Další kontakt s našimi moudrými mimozemskými přáteli z kosmu, kteří přiletěli z vesmíru se uskutečnil desátého srpna téhož roku - tj. roku dva tisíce jedna. Mohlo být asi tak tři čtvrtě, nikdy na to nezapomenu - vidím to jako dnes.
Seděl jsem ve svém oblíbeném elektrickém křesle, když vtom se náhle znenadání přede mnou začal objevovat bílý mrakovitý opar, jakoby z vodní páry.
Seděl jsem ve svém oblíbeném elektrickém křesle, když vtom se náhle znenadání přede mnou začal objevovat bílý mrakovitý opar, jakoby z vodní páry. V něm se objevila tvář mého kosmického přítele, který přišel z hvězd a zároveň vládce planety Země Chall Wizaa, která ke mně promluvila: "Vezmi svůj aparát a spěchej ku kopci, do starého opuštěného lomu a očekávej nás. Hare Kedluben." Pak oblak i s tváří Chall Wizaa zmizel. Nečekal jsem ani minutu, popadl fotoaparát a vydal se přesně tak, jak mi to nařídil můj kosmický přítel mimozemšťan Chall Wizao, pán naší planety, který přiletěl z vesmíru. Vystoupal jsem na dobře známý kopec nad svým domem a vydal se nejbližší cestou až ke starému opuštěnému kamenolomu. Sestoupil jsem do jeho obrovské vytěžené jámy a očekával kontakt. Během několika minut, či snad dokonce možná i pouhých vteřin (již si to s tak naprostou přesností nemohu pamatovat a i kdybych se velice snažil, jen velmi, velmi těžko bych si vzpomněl) se ozval nad mojí hlavou onen známý bzučivý, možná až trochu pískavý zvuk přilétajícího kosmického korábu - hvězdoletu mých mimozemských přátel z vesmíru, se kterým k nám na Zemi přilétají z kosmu, aby nám pomohli ji zachránit.
Pozvedl jsem svoji pravou ruku, třímající můj kvalitní fotoaparát, a to tím způsobem, aby hledáček mého kvalitního fotoaparátu přilehl k mému oku, jež je umístěno na mé hlavě, stejně jako na hlavách ostatních lidí i našich mimozemských přátel z kosmu.
Pozvedl jsem svoji pravou ruku, třímající můj kvalitní fotoaparát, a to tím způsobem, aby hledáček mého kvalitního fotoaparátu přilehl k mému oku, jež je umístěno na mé hlavě, stejně jako na hlavách ostatních lidí i našich mimozemských přátel z kosmu. Pro zajištění lepší kvality snímku jsem uchopil a stabilizoval svůj fotoaparát i druhou mojí rukou - tj. levou. Poté jsem tlakem ukazováčku své pravé ruky stiskl spoušť mého fotoaparátu a vytvořil tak nevídaný snímek. Nad, či spíše možná také lépe řečeno i za nebo dokonce třeba i vedle prvního přistávajícího hvězdoletu mého kosmického přítele Chall Wizaa se objevil hvězdolet další, jenž i tento na snímku patrný jest. Poté, co jsem tlakem svého ukazováčku své pravé ruky na spoušť mého kvalitního fotoaparátu na 35mm kinofilm zaznamenal obě lodě mých kosmických přátel ony přistály. I tu náhle se v lodi, jež patří mému hvězdnému příteli Chall Wizaovi, otevřel puklop v její straně, čili jakési dveře. Naprosto stejně, jako při mém prvním kontaktu, tenkráte na kopci, kdy vlahý letní větřík povíval a hýbal stébly sytě zelené trávy sem a tam. Cítil jsem ve své hlově vyzvání, bych do útrob hvězdoletu onoho, jehož dvéře se v jeho straně otevřely, bych do něho vešel. I učinil jsem tomu tak a vešel skrzevá ty dvéře na straně jeho otevřené do vnitřku jeho. Po čekáni chvíli nepředlouhé opět jsem se shledal tváří v tvář mému mimozemskému hvězdnému příteli z kosmu, který přiletěl se svým hvězdoletem z vesmíru Chall Wizaovi. I on telepaticky mi sděliti ráčil, že dobře jsem udělal, že jsem uposlechl jeho výzvu, když se mi to zjevil v oblaku kouře a přišel jsem sám dobrovolně do tohoto lomu. I zeptal jsem se ho a aj, zda vyfotografovat bych si jej mohl kvalitním to fotoaparátem svým, ježto filmu 35mm užívá. I on souhlasil. Odvedl mne do mne známé již kruhovité to místnosti středně velké v jeho lodi - to hvězdoletu. I postavil se předem mne, ku trůnu svému kosmickému a uchopiti do své ruky ráčil své kosmické žezlo - i povolil mi udělati snímek.
I vyvinul jsem tlak ukazováčkem již dříve zmiňovaným mým, ruky mé - též dříve již zmiňované pravé na taktéže zmiňovanou již plošku spouště mého výše několikráte zmiňovaného kvalitního to velice fotoaparátu.
I vyvinul jsem tlak ukazováčkem již dříve zmiňovaným mým, ruky mé - též dříve již zmiňované pravé na taktéže zmiňovanou již plošku spouště mého výše několikráte zmiňovaného kvalitního to velice fotoaparátu. I učinil jsem tak jednou provždy důkaz existence našich moudrých mimozemských bratrů a přátel z vesmíru, kteříto z kosmu přiletěti ráčili a nám moudrosti své a pomoc svou nabídli. Kdož zdráhal jsi se uvěřiti mého slova, nechť popatříš na tento snímek, ježto aparátem svým kvalitním pořízen byl u trůnu kosmického v hvězdoletu mého kosmického přítele z mimozemského prostoru, jež k nám na zemi z vesmíru přiletěl a uvěříš. Photographia tatho jest nejpádnějším to důkazem pro pravdivost mého slova, zde uvedeného. Již nepochybujte ničeho, kdož popatřili jste této photographie. Pothé přítel můj hvězdný jež Chall Wizao se zove mi pravil: "I poslechni můj drahý příteli a bratře. Dnest ti odkryjeme největší tajemství vesmíru, bys šířiti jej mohl lidem své země ba planety celé a pomohl tak vaší záchraně. V tvých rukách nyní leží budoucnost všeho lidstva.
Nyní tě zavedu opět k našemu nejvyššímu představenému, kterýžto Děd Ufel se zove a kteréhož to jsi již tehdá navštívil, však dnest ti on, kterýžto jest k tomu jediný uzpůsoben, předá poselství, kteréžto budeš šířit lidem vším vašeho světa.
Nyní tě zavedu opět k našemu nejvyššímu představenému, kterýžto Děd Ufel se zove a kteréhož to jsi již tehdá navštívil, však dnest ti on, kterýžto jest k tomu jediný uzpůsoben, předá poselství, kteréžto budeš šířit lidem vším vašeho světa." Pak zavedl mne do druhé lodi, kterouž to jsem viděl prve také přilétat s hvězdolethem jeho a která, jak mi vysvětliti ráčil jeho nejvyššího představeného vozí a ten představený Děd Ufel se zove a jest vládcem nejvyšším naší celé galaxie. I přišil jsem jak prve k němu - rozuměj k Dědu Ufelovi, naší galaxie vládci a otázal se ho jak před chvíli mého hvězdného přítele Chall Wizaa, zda jeho photographii poříditi si mohu. Avšak Děd Ufel řekl, že jeho skutečnou podobu nemůže spatřiti nikdo živý z planety Země - kromě mě, tudíž photographia jeho pořízena býti nesmí, však poradil mi, bych dle své paměti, až vrácen Zemi mé budu, obraz jeho kresbou stvořil, to že mi dovoleno jest a bude. Pak přikázal mi hlasem v mé hlavě, bych si do prostředku té kulaté místnosti stoupl. I já tak učinil a aj, náhle zalil mne paprsek jasného světla a aj i já cítil, že nabývám moudrosti převeliké a všeprostupujíci duch Kedlubnu Universa skrzevá mého již též přítele Děda Ufela mne plní poznáním. Když po čase určitém procedura tato skončena byla, sdělil mi vládce galaxie a přítel již také můj Děd Ufel že nyní znám velikou moudrost velikého Kedlubnu Universa a že mám tuto moudrost šířit dál - že jest to poselstvím jeho rozuměj Děda Ufela naší zemi a v jeho jménu mám prý toto poselství sepsati a lidstvu nabídnouti - to až vrácen zpět domů budu. A i tak se aj opravdu stalo. Vrácen to světelným paprskem z hvězdoletu Ufelova, jako prve z hvězdoletu Wizaova jsem byl ku svému domu. Neb mohutnou moudrost mého již také přítele Děda ufela měl jsem v své hlově ihned do domu jsem ruče chvátal, bych poselství jeho, kteréžto lidstvu jest určeno a kteréžto v hlově své jsem neustále cítil sepsal. I tak sé téže stalo a poselství toto sepsáno dle diktatury osvícení mého hvězdného přítele a vládce naší galaxie Děda Ufela sepsáno mnou bylo.
 © Svědkové Kedlubnovi